Red Auerbach

Jeho jméno se vine historií NBA jako silnice krajinou. Arnold (Red) Auerbach dominuje basketbalu od prvních chvil ve funkci trenéra a mistrovského tvůrce dynastie Boston Celtics až po současné postavení člověka, který dokáže zhodnotit talent, je poradcem a zkušeným funkcionářem nejlegendárnějšího a nejúspěšnějšího basketbalového týmu.

Trenérské kořeny vždy výbušného Auerbacha můžeme vysledovat až do roku 1946, kdy se začala hrát Basketball Association of America jako předchůdkyně NBA. Ztřeštěný, sebejistý devětadvacetiletý Auerbach dovedl Washington Capitols v prvním roce k zápisu 49:11, tedy k 49 vítězstvím a 11 porážkám, a tím i k mistrovskému titulu Východní divize.

Dvě příští sezony ve Washingtonu přinesly další titul divize a následující rok s týmem TriCities Blackhawks připravil podmínky pro dlouhodobější práci. Když Auerbach převzal v roce 1950 otěže týmu Celtics, okamžitě začal budovat základ basketbalové dynastie. Při pohledu zpět je zřejmé, že Auerbach zvolil správnou cestu, když chtěl rafinovanější, rychlejší rozehrávače, křídla rychlosti závodních koní, která umějí jít rychle do protiútoku, a vysoké pivoty, kteří by jim dokázali přihrát míč. Kouzelník v zacházení s míčem Bob Cousy přišel v roce 1950 a rozehrávač BilI Sharman o rok později. Pivot BilI Russell byl získán na draftu v roce 1956 za přemrštěnou cenu, stejně jako křídla s vysokým počtem nastřílených bodů Cliff Hagan a Ed Macauley, dva hráči, kteří později vstoupili do Síně slávy.

S tímto základem a pravidelným přísunem podpůrných hráčů(Tom Heinsohn, Sam Jones, K. C. Jones, John Havlicek, Tom Sanders, Don Nelson) , kteří procházeli Boston Garden, se Auerbach, žvýkající doutníky, soustředil na soustavnou přípravu týmu, který dal dohromady. A vyplatilo se to - od roku 1957 do roku 1966 získali Celtics devět titulů Východní divize a devět mistrovských titulů NBA, přičemž zisk osmi titulů v řadě za sebou je dosavadní týmový rekord soutěže. Jediná porážka přišla v roce 1958, kdy Celtics prohráli ve finále NBA se St. Louisem.

Auerbachova přítomnost za postranní čarou byla všechno, jen ne pasivní. Byl agresivní, náročný a připravený v okamžiku vybuchnout. Rozhodčí byli snadným terčem a jeho ostrý jazyk iritoval a provokoval citlivé protivníky. Bojoval za každé znamení, každý brejk a zastával principy týmové práce a krkolomné obrany. Hráči chápali a ochotně akceptovali Auerbachovu vášeň pro vítězství a jeho oddanost hře.

Auerbach rezignoval na svou funkci po zisku devátého titulu v roce 1966 a tým předal Russelovi, který Celtics dovedl k prvenství v roce 1968 a 1969. Po skončení své skvělé kariéry se Auerbach mohl pyšnit titulem Trenér roku (1965) a také skvělou zápasovou bilancí - v základní části ligy 938:479 a v play-off 99:69. Jeho 938 vítězství zůstalo milníkem NBA až do roku 1995.

Věren své povaze se Auerbach nepoddal pasivnímu důchodovému odpočinku. Pracoval v různých vedoucích funkcích a dál budoval týmy, které se v 70. a 80. letech mohly pochlubit pěti dalšími tituly. Auerbach byl v roce 1980 jmenován Výkonným pracovníkem NBA roku a tentýž rok ho zvolila Professional Basketball Writer Association "Nejslavnějším trenérem v historii NBA".