Chuck Daly

Na člověka, který začal pracovat jako hlavní trenér NBA až ve věku 51 let, zvládl Chuck Daly cestu k úspěchu velmi rychle. Během dvanácti sezon které se přehnaly jako smršť, posbíral 564 vítězství, 59,8 procenta vítězných utkání, dva tituly mistra NBA a zlatou olympijskou medaili z Barcelony jako trenér nejslavnějšího basketbalového týmu, který byl kdy sestaven.

Dalyho klikatá kariéra se táhla osmi sezonami, kdy byl středoškolským trenérem, a dalšími šesti, kdy pracoval jako asistent na Duke University. Poprvé na sebe upoutal pozornost v roce 1969, kdy se stal hlavním trenérem na Boston College a od roku 1971 do roku 1977 zvedal obočí, když trénoval úspěšný tým University of Pennsylvania a dovedl ho ke čtyřem titulům Ivy League a čtyřem finálovým účastem NCAA.

Když v roce 1978 přijal Daly místo asistenta u trenéra týmu Philadelphia 76ers Billyho Cunninghama, zdálo se, že to bude jen krátká odbočka od vysokoškolských basketbalových bitev. Ale Daly pomohl Cunninghamovi vybojovat během čtyř sezon dva divizní tituly, a když ho v roce 1981 začal přemlouvat tým Cleveland Cavaliers, chopil se šance a přijal místo hlavního kouče v NBA.

Tohoto rozhodnutí však později litoval. Organizace clevelandského týmu byla vinou machinací majitele Teda Stepiena v troskách. Dalyho první zkouška v NBA skončila katastrofálně. Byl propuštěn uprostřed sezony se zápisem 9:32 a příští sezonu strávil jako televizní komentátor.

Když roku 1983 dostal Daly nabídku od Detroitu, byl už lépe připraven. Tým Pistons, který se v šesti sezonách nekvalifikoval do play­-off, dosáhl bilance 49:33 a pod Dalyho vedením získal první z devíti po sobě následujících postupů do vyřazovací části soutěže.

80. léta byla pro dlouho trpící deitroitské fanoušky vzrušující. Nový trenér začal sestavovat kolem středního rozehrávače Isiaha Thomase a 207 cm vysokého pivota Billa Laimbeera talentované hráče. Střelec Joe Dumars nastoupil na palubovku v roce 1985 a úspěšný Adrian Dantley přišel o rok později. Vinnie Johnson, Mark Aguirre, John Salley, Dennis Rodman a James Edwards doplnili kádr hráčů mistrovského kalibru.

Daly vytvořil z týmu Pistons obranný stroj, který rozdával rány a modřiny a nutil protivníky k fyzickým a mentálním chybám. Jeho hráči tuto filozofii rychle pochopili. "Je trenérem hráčů:' řekl Laimbeer. "Uvědomuje si, že to je hra hráčů, ne hra trenéra. Trenérovým úkolem je vést tým tak, aby se dostal k vítězství, a to on dělá."

S Thomasem, Dantleym a Dumarsem, kteří vládli bodujícímu týmu, dosálh Detroit v pěti po sobě následujících sezonách 50 vítězství, získal tři prvenství v Centrální divizi za sebou a v roce 1988, 1989 a 1990 postoupil do finále NBA. Díky vítězným sériím s Los Angeles (1989) a Portlandem (1990) se tým Pistons stal teprve druhým mistrem NBA, který dokázal titul obhájit.

Daly přenesl v roce 1992 svou trenérskou filozofii založenou na preferenci obrany do New Jersey s celkovým zápisem 564:379 v pravidelné sezoně a 60,7 % vítězných zápasů v play-off. V roce 1994 svou práci kouče ukončil, ale o tři roky později se v 67 letech trochu nečekaně vrátil a usedl na lavičku Orlanda.

Ještě více než jeho detroitský mistrovský tým či nečekaný come­back Dalyho proslavilo trénování Dream Teamu, hvězdného kolektivu na olympiádě v Barceloně v roce 1992. V dosud nejslavnějším sestaveném týmu hráli Michael Jordan, Magic Johnson, Larry Bird, David Robinson, Patrick Ewing, Charles Barkley a mnohé další superhvězdy NBA. A samozřejmě u toho byl jeden z nejslavnějších trenérů Chuck Daly.