Phil Jacson

Nic na začátku kariéry Phila Jacksona nenaznačovalo, že se bude věnovat basketbalu i později po odchodu z aktivního sportu. Jako křídlo týmu New York Knicks v 60. a 70 letech byl Jackson vytáhlý, 200 cm vysoký hippie v NBA s dlouhými vlasy, vousy a svobodným duchem.

Ale každý měl tušit, že na tomto muži je toho více, než co se naskýtá očím, když předvádí nemotornou střelu levou rukou z výskoku. Jackson prožil dvanáct let v NBA, protože chápal, že své nedostatky v útoku může vyrovnat tvrdou prací a obranou. "Je to mimořádně inteligentní člověk a vyzná se v basketbalu i ve všem ostatním," řekl Red Holzman, který Jacksona trénoval, když hrál za Knicks. "Má velký cit pro hru, velký cit pro lidi a dovede udržet každého šťastného."

Tyto vlastnosti byly velmi důležité v roce 1989, když byl Jackson, který strávil pět sezon jako trenér v Continental Basketball Association a dvě sezony jako asistent týmu Chicaga pod vedením Douga Collinse, přizván, aby vedl tým Bulls, který měl zdánlivě vše, počínaje samozřejmě Michaelem Jordanem a Scottiem Pippenem, jedním z nejslavnějších smečařů v historii basketbalu.

Jackson si dal práci a sestavil trojúhelníkový útok, který vyžadoval, aby Jordan hrál hru více orientovanou pro tým. Několikanásobný král střelců krátce odolával, ale nakonec přijal Jacksonovu filozofii a vítězství začala přibývat. Bulls vyhráli 55 zápasů a Jordan získal v Jacksonově první sezoně další titul za počet nastřílených bodů a připravil půdu pro cestu za nejdominantnějším titulem během čtvrtstoletí.

Tým Bulls byl v sezoně 1990-91 pracovištěm přesnosti. Jackson uvolnil týmová pravidla, popustil svým hráčům otěže a požadoval od nich pouze, aby se chovali jako profesionálové a oddali se vítězství. Během zápasů seděl tiše ve svém křesle, málokdy zvýšil hlas a nikdy neztratil chladnou hlavu.

Opravdu k tomu nebylo mnoho důvodů. S řadou, ve které stáli Jordan, Pippen, Horace Grant a John Paxson, dosáhli Bulls 61 vítězství, titulu Centrální divize a finálového utkání NBA s Los Angeles. Bulls završili sezonu Wadkou výhrou v pěti zápasech nad mužstvem Lakers.

V sezoně 1991-92 bylo Chicago ještě silnější. Bulls si připsali 67 vítězství, zopakovali si vítězství v divizi a porazili Portland ve finále v šesti zápasech. Následující sezonu zvítězili Bulls potřetí za sebou ve finále, opět v šesti zápasech, tentokrát nad týmem Phoenix. Tak se stali prvním týmem, který získal tři tituly za sebou od dob Boston Celtics v letech 1964-66.

Ale Jacksonova nejlepší trenérská práce přišla v sezoně1993-94, kdy dovedl tým bez Jordana k 55 vítězstvím, a v sezoně 1995-96, kdy Bulls, už zase s Jordanem, dovedl k nebývalému zápisu 72:10 v pravidelné sezoně, 15:3 v play-off a čtvrtému mistrovskému titulu během šesti let. Chicago porazilo Seattle ve finále NBA v šesti zápasech.

Jackson skončil svou sedmou chicagskou sezonu 1995-96 s 414 vítězstvími a 72,3 procenta vítězných play-off, což je nejvyšší počet v historii ligy. To není na bývalého stoupence hnutí hippie v NBA špatné. Také v posledních dvou sezonách to byl on, kdo koučoval Chicago k dalším dvěma titulům, v létě 1998 ale oznámil odchod od mužstva