Bill Russell                                                                                 Legenda

Biografie, zajímavosti, informace

Do Bostonu přijel se dvěma tituly NCAA a se zlatou olympijskou medailí z Melbournu. V průběhu násle­dujících třinácti sezon k nim při­dal jako pilíř nejlepšího týmu v dějinách basketbalu dalších 11 mistrovských titulů. Žádný hráč nedosáhl tak vynikajících výsledků jako Bill Russell.

Poprvé se tento 208 centi­metrů vysoký hráč proslavil v letech 1955 a 1956, kdy ovládl družstvo San Franciska, které zís­kalo řadu NCAA titulů a zvítě­zilo v 55 zápasech za sebou. Byl to atleticky nadaný skokan, který doskakoval a bránil s takovou zuřivostí, že zcela vynahrazovala jeho omezené útočné schopnosti.

Mnozí si však kladli otázku, zda střelecky neúspěšný pivot může přežít v náročné profesio­nální hře. Nikoli však Auerbach. Bostonský trenér měl již hodně střelců. Co potřeboval, byl doskakující hráč, který spustí rychlý protiútok a ve středu hřiště zajistí pevnou obranu. Plánoval, že Russell získá doskok a zajistí průchod pro Boba Cousyho nebo Billa Sharmana, kteří provedou v protiútoku svůj zázrak.

Netrvalo dlouho a Russell bohatě splatil Auerbachovu důvěru. Poté, co Russell získal na olympiádě v roce 1956 zlatou medaili, v prosinci přešel do Celtics a zapadl do sestavy. Auerbach mu dal jediný příkaz: "Zapomeň na střílení a chytej míče." Russell dosáhl ve své ju­niorské sezoně průměru 19,6 do­skoku a hrál zastrašovací obranu, kterou dosud nikdo v NBA nevi­děl. Jestliže protivníkovi nevyšla střela, byl tu Russell, který popadl doskok a nastartoval pro­tiútok. Jestliže jeho spoluhráč udělal chybu v obraně, byl tu Russell, který to napravil. Dal blokovaným střelám uměleckou formu, často pomocí přihrávky do úniku. S Russellem ve středu se Celtics probojovali k prvnímu mistrovství v roce 1957.

V průběhu následujících 12 sezon získal Russell v průměru pouhých 15,1 bodu, ale zato 22,5 doskoku. Pětkrát získal titul Nejužitečnějšího hráče, 12krát si zahrál v All-Star zápase a posu­nul příčku obranné hry daleko za Auerbachovy nejbujnější sny. Ale jeho největším přínosem byla schopnost hrát vpravdě kolektivní hru, což mu přines­lo ve třináctiletém působení v Celtics osm po sobě jdoucích titulů a 11 celkově. „Russell odložil stranou osobní slávu pro dobro družstva. Je to největší pilot, který kdy žil,“ řekl Auerbach, který mělo Russellovi natolik vysoké mínění, že si ho v roce 1966 zvolil za svého zástupce. První černý trenér v historii NBA dovedl Celtics v následujících třech letech k dal­ším dvěma titulům.

Okamžiky kariéry:

1956 Dovedl San Francisco ke druhému vítězství v turnaji NCAA a 55 vítězstvím v řadě; jako člen týmu USA získal zlatou medaili na olympijských hrách v Melbourne; draftován jako třetí celkem Hawks a vzápětí prodán Celtics.

1957 Vybojoval 32 doskoků v jednom poločase proti Philadelfii; získal první z pěti titulů v doskocích (průměrně 19,6); dovedl Celtics k prvnímu mistrovství NBA.

1958 Získal první z dvanácti účastí v All-Star zápase a první z pěti titulů Nejužitečnějšího hráče v základní sezoně.

1959 Dosáhl průměru 16,7 bodu a 23 doskoků v roce, kdy Celtics zvítězili podruhé v NBA a získali první z osmi po sobě jdoucích titulů; v sérii zápasů proti Lakers ve finále NBA získal průměr 29,5 doskoku.

1960 Vytvořil rekord NBA s 51 doskoky v zápase proti celku Syracuse.

1966 Jmenován hrajícím trenérem Celtics.

1968 Jako trenér dovedl Celtics k 10. titulu NBA ve dvanácti letech.

1969 Skončil kariéru hráče a trenéra Celtics po obhájení titulu, který byl jede­náctým ve 13 sezonách.

1970 Vybrán do nejlepšího týmu NBA v pětadvacetileté existenci.

1973 Zahájil čtyřleté působení jako trenér a hlavní manažer Seattle SuperSonics.

1974 Zvolen do Naismithovy Síně slávy.

1980 Americkou asociací profesionálních basketbalových novinářů vyhlášen nejlep­ším hráčem basketbalové historie; jmeno­ván do nejlepšího týmu NBA v pětatřiceti­leté historii.