Billy Cunningham

Billy Cunningham trénoval jen osm sezon NBA a všechny u týmu Philadelphia 76ers, který reprezentoval devět let jako hráč. Nikdy nebořil a nepředělá val soupisky hráčů, nikdy nezachraňoval beznadějné zápasy a nikdy nestřídal týmy proto, aby měl více peněz nebo si prodloužil kariéru.

Kvůli svému krátkému funkč­nímu období je Cunningham mezi slavnými basketbalovými trenéry považován za ztracenou existenci, ale jeho zápis za celou kariéru 454:196 mu vynesl 69,8 procenta vítězství, což je druhý nejlepší výsledek v historii NBA; 62,9 % vítězství v play-off ho staví na šesté místo. Dosáhl plaket za 300. a 400. vítězství rychleji než jakýkoli jiný trenér kromě Pata Rileyho a jeho týmy vyhrály jeden šampionát (1983) a ve finále NBA prohrály dvakrát (1980 a 1982).

Cunningham nebyl typickým trenérem. Jeho chování za postranní čarou se velmi podobalo jeho hernímu stylu: emocionální a intenzivní. Potýkal se s rozhodčími, káral ulejvající se hráče a vyžadoval tempo a oddanou obranu. Tyto kvality nikdy nepostrádal i ve své hráčské kariéře, kdy měl průměr přes 20 bodů a 10 doskoků.

Kritikové poukazují, že když v roce 1977 opustil kabinu televizního komentátora, aby na střídačce Philadelphie 76ers nahradil Gena Shuea, zdědil nabitou soupisku hráčů s Juliem Ervingem, Georgem McGinnisem a Dougem Collinsem. Cunninghamovi se možná i proto podařilo přinutit tým 76ers k maximálním výkonům, které přinesly tři tituly Atlantické divize a nejméně 52 vítězství v sedmi z jeho osmi sezon. A to vše dokázal během doby, kdy se sám této práci učil. "Je stejně dobrý jako kdokoli v lize," řekl Erving v roce 1982. "Nepatří mezi totalitní trenéry, ale je docela dobrý." McGinnis byl stručnější. "Pokud bych měl Billyho popsat jedním slovem, bylo by to slovo intenzivní."

Cunningham, klíčový hráč týmu 76ers při prvenství v NBA 1967, přenesl tuto intenzitu na tým, který zápasil v 80. letech s tý­mem Boston Celtics o primát ve Východní konferenci. Erving zůstal srdcem a duší týmu po celé Cunninghamovo trenérské období, ale McGinnis, Collins a Darryl Dawkins uvolnili v 80. letech místo Maurici Cheeksovi, Andrewu Toneymu a Bobbymu Jonesovi.

Tým Philadelphia 76ers vyhrál zápasy proti Bostonu v letech 1980 a 1982, ale prohrál obě finále NBA se silným týmem Západní konference Los Angeles Lakers, v druhém případě šokujícím způsobem ve čtyřech zápasech. Cunningham zůstal další dvě sezony a vyhrál 110 zápasů. Když dovedl tým 76ers v roce 1985 do finále Východní konference (prohra s Celtics), opustil svou funkci se slovy, že potřebuje volno a hráči potřebují slyšet nový hlas.

Cunningham se překvapivě nikdy za postranní čáru nevrátil, i když se znovu objevil v roce 1987 jako řídící síla za úspěšnou snahou získat povolení založit tým Miami.