Don Nelson

Chování za postranní čarou staví Dona Nelsona do nepříznivého světla. Chodí sem a tam, vyskakuje, vykřikuje na hráče příkazy a neustále si stěžuje. Jeho stížnosti byly často dostatečně hlučné, aby sklidily technické chyby, a jeho temperament při porážce nebyl právě příjemný. Ale mimo hřiště nebo během tréninku se Nelson stal učitelem, basketbalovým guru, který formoval mladé mozky a těla do zvyklostí NBA. Byl trpělivý, zacházel s hráči a fanoušky s úctou a vytvářel si vítěze.

Nelson se zabýval hráči téměř dvě desetiletí poté, co v roce 1976 ukončil svou skvělou čtrnáctiletou hráčskou kariéru s Boston Celtics. Během 11 sezon s týmem Bucks, sedmi s Golden State Warriors a necelé jedné s týmem New York Knicks posbíral jako trenér 851 vítězství, získal sedm divizních titulů a vedl devět sezon s 50 nebo více vítězstvími.

Jediné, co v Nelsonově trenérském výčtu chybí, je titul mistra NBA, pocta, kterou si užil jako bostonský hráč pětkrát. "To, co mě uvnitř pálí, je, že jsem nikdy nezískal titul jako trenér," řekl, když přijímal trenérskou práci u týmu Knicks v roce 1995. "Právě to bych rád dokázal, než pověsím své řemeslo na hřebík." Tento sen rychle vyhasl, protože veteránský newyorský tým odmítl přijmout Nelsonovu rychlou ofenzivní filozofii, a tak se uprostřed sezony jejich cesty rozdělily. Nelson se znovu objevil v NBA o rok později, ne však na trenérské lavici, ale v kanceláři jako generální manažer týmu Dallas Mavericks.

Nikoho, kdo Nelsona znal, nepřekvapilo, že 16 zápasů po začátku sezony 1997-98 přijal místo hlavního trenéra churavějícího týmu a jako asistenta jmenoval svého syna Dona juniora s tím, že toto místo po něm převezme v sezoně 2000-01.

Nelsonova trenérská kariéra začala v roce 1976, kdy byl přizván, aby se stal asistentem trenéra týmu Milwaukee Larryho Costella. Když Costello nečekaně po 17 zápasech v sezoně 1976-77 rezignoval, byl Nelson vržen do středu dění. Nelson pracoval na dvou velmi prostých prioritách: učit dobrou obranu a při útoku běhat jako drak. Tato filozofie mu sloužila dobře, protože jeho tým Bucks, ve kterém hráli Sidney Moncrief, Marques Johnson a Junior Bridgeman, dosáhl 540 vítězství a sedmi titulů Centrální divize po sobě během 11 sezon.

Protože Nelson nedokázal provést tým Bucks finálem konference, přesunul se v roce 1987 do týmu Golden State jako výkonný víceprezident týmu a v sezoně 1988-89 převzal trenérské otěže. Warriors pod jeho vedením ožili a během sedmi sezon dosáhli zápisu 277:260. Jedním ze zlatých hřebů Nelsonova pobytu na západním pobřeží byla v roce 1994 cesta na mistrovství světa do Toronta ve funkci trenéra Dream Teamu II. Nelson a USA se vrátili se zlatou medailí.

Nelson je držitelem dvou poct NBA, které hodně vypovídají o jeho lásce k basketbalu a jeho schopnosti motivovat hráče. Účastnil se přes 2800 zápasů jako hráč a kdokoli jiný kromě Lennyho Wilkense a Pata Rileyho nezískal tři tituly Trenéra roku.