Lenny Wilkens

Je to tichý muž NBA, vždy se kontroluje a nikdy nemluví bez pečlivé úvahy. Nic na něm není okázalého, nápadného nebo vzrušujícího. Možná i proto se větší část dvou desetiletí Lenny Wilkens ztrácel ve stínu dominantnějších basketbalových osobností, neochotný dramatizovat svůj případ nejpodceňovanějšího profesionálního trenéra basketbalu.

Ale to se změnilo 6. ledna 1995, kdy Wilkense jeho vlastní obrovský úspěch vrhl pod světla reflektorů. Když tým Atlanta Hawks dosáhl vítězství nad Washingtonem 112:90, získal Wilkens své 939. vítězství v kariéře a posunul se před legendárního Reda Auerbacha na první místo v seznamu.

Celkový počet Wilkensových vítězství dosáhl čísla 1120, a to mu teprve nedávno bylo šedesát let. Chová stále svou vášeň ke hře, jeho schopnost motivovat a komunikovat s hráči je stále nedotčena a jeho soutěžní instinkty jsou stále silné a naznačují, že by se počet jeho vítězství mohl vyšplhat do nedohledných výšin. "Lenny se vždy ovládá," řekl Chuck Daly, trenér detroitského mistrovského týmu z let 1989 a 1990 a jeho dlouholetý obdivovatel. "Jeho týmy jsou vždy připraveny a jeho hráči si důvěřují. Je jedním z největších trenérů současnosti. "

Když vyzáblý střední rozehrávač Wilkens začínal v roce 1960 skvělou patnáctiletou hráčskou kariéru u týmu Hawks, nikdy nesnil o tom, že by tuto kariéru protáhl za postranní čáru. Ale trenéři a vedení si povšimli jeho inteligentního, nesobeckého a bezchybného hráčského stylu, kvalit, kterého přivedly k jeho povolání. V letech 1969-72 pracoval Wilkens jako hráč i trenér pro expanzivní Seattle SuperSonics a v sezoně1974-75 plnil stejnou roli v Portlandu. Tyto roky byly pouhými rozcvičkami pro dlouhou cestu do knih rekordů.

Wilkens se vrátil do Seattlu v roce 1977 a osm sezon trénoval tým Sonics, dosáhl šesti vítězných sezon, z toho tří s 50 a více vítězstvími a dvou účastí ve finále NBA. V roce 1978 tým Sonics, ve kterém hráli Jack Sikma, Gus Williams a Dennis Johnson, prohrál boj o titul s Washingtonem v sedmi zápasech, ale v roce 1979 Seattle už Bullets porazil v pěti zápasech. Tento mistrovský titul byl první a poslední ve Wilkensově výčtu.

Wilkens se v roce 1986 přesunul do Clevelandu a chopil se obnovy demoralizovaného celku. V jeho třetí sezoně zaznamenali Cavaliers rekordních 57 vítězství a tým se pětkrát za jeho sedmiletého působení kvalifikoval do play­off. Celek, ve kterém hráli Brad Daugherty, Mark Price a Larry Nance, vyhrál v sezoně 1991-92 znovu 57 zápasů a dosáhl finále Východní konference, kde prohrál s pozdějším mistrem Chicagem.

Podobně jako v Seattlu a Clevelandu přinesl Wilkens i týmu Hawks, když převzal v roce 1993 jeho otěže, okamžitou důvěryhodnost. Hned v prvním roce jeho činnosti mužstvo vyhrálo Centrální divizi a vyřadilo Miami v prvním kole play-off. "Lenny transformoval jeden z nejhorších obranných týmů v lize na jeden z nejlepších," řekl prezident týmu Hawks Stan Kasten.

V roce 1996 koučoval zlatý americký Dream Team na olympijských hrách v domácím prostředí v Atlantě. Poslední dvě sezony byly pro Hawks vítěznými, ale dál než do druhého kola play-off jejich cesta nevedla.