Časové limity prospěly

V padesátých letech se hráči z Manhattan College, City College of New York, New York University, Long Island University i dalších škol zapletli do finančních skandálů souvisejících s úplatky, které otřásly basketbalem na univerzitách a otevřely NBA nové možnosti. Ovšem nikam dále by se nepokročilo bez skutečné proměny profesionální hry, která byla pomalá, konzervativní, plná faulů a zdržovacích taktik.

V roce 1954 přišly změny pravidel, které uvedly NBA na cestu k prosperitě. Nejradikálnější změna byla navržena majitelem týmu Syracuse Dannym Biasonem, který chtěl omezit časový limit pro držení míče. Biasone dospěl ke 24 sekundám vydělením počtu sekund 48minutového zápasu (2880) průměrným počtem střel (120). Překvapivě jeho víceméně libovolný vzorec odolal zkoušce času. Další pravidlo omezovalo počet faulů, kterých se tým mohl ve čtvrtině dopustit. Každý další faul nad šest dával možnost střílet tři trestné hody místo dvou. Efekt těchto pravidel, zejména 24sekundového omezení, byl okamžitě viditelný.

V roce 1954-55 se Boston Celtics stali prvním týmem, který překročil průměr 100 bodů a ostatní týmy je brzy následovaly. Hra NBA se najednou sta­la rychlejší, plynulejší a více vzrušující. "To byla nejdůležitější změna v posledních 50 letech," řekl bývalý kouč Bos­tonu a současný prezident týmu Red Auerbach.

Auerbachovo zalíbení pro časové omezení je pochopitelné, vždyť díky rychlé hře a dlouhým přihrávkám do protiútoků, které hru Bostonu charakterizovaly, vyhráli Auerbachovi Celtics v roce 1957 první soutěž, a položili tak základ pro neuvěřitelných 10 titulů za 11 sezon v letech 1959-69.