Bostonská dynastie

V sezoně 1955-56 byli Auerbachovi svěřenci výborně připraveni, ale po obsazení slibného druhého místa ve Východní divizi prohrál Boston v prvním kole play-off s týmem Syracuse. Celtics se vyznačovali obranou tvořenou Cousym a Sharmanem. Auerbach věděl, že potřebuje posílit útočnou řadu, která se sice dobře pohybovala v ofenzivě, ale byla slabá v obraně a na křídlech. Když Auerbach hovořil o svém problému s Billem Reinhartem, svým bývalým koučem na George Washington University, Reinhart mu poskytl rychlou a stručnou odpověď - Bill RusselI.

Auerbach, který neměl v oblibě luxus tehdejšího komplikovaného systému pozorování hry soupeře, byl s tímto jménem obeznámen jen matně. Věděl, že RusselI hrál za univerzitu v San Francisku a stál včele Dons v soutěži NCAA v roce 1955, ale nic víc. Když Reinhart popsal RusselIa jako dravého rozehrávače s nepříliš velkými dovednostmi v útoku, bylo učiněno rozhodnutí: Auerbach se bude snažit vytvořit si pozici, aby ve výběru hráčů v roce 1956 RusselIa získal.

Auerbach zlanařil i Toma Heinsohna, hvězdu Holy Cross University, a poté se St. Louis Hawks vyměnil Eda Macau­leyho a právo draftovat Cliffa Hagana za vytypovaného Rus­selIa. Když si Rochester zvolil ve druhém výběru Sihuga Greena, Auerbach získal svého muže.

Jediný problém byl, že RusselI se zavázal hrát za americký tým na olympiádě v Melbourne 1956 a do prosince nebyl k dispozici. Mezitím Heinsohn zakotvil na jedné útočné pozici a Frank Ramsey, který se vrátil po splnění armádní povinnosti, na druhé. Poté co RusselI přijel, bylo vše připraveno k zisku prvního titulu. A 206 cm vysoký pivot byl vším, v co mohl Auerbach doufat. Byl dravý na křídlech, zastrašoval v obraně a jeho představivost přesahovala všechny meze. Když zamračený RusselI vkročil na hřiště, celý tým Bostonu povyrostl.

Díky Auerbachovým instrukcím soustředit se na doskakování, uplatňovat rychlou hru a dobře bránit, RusselI zářil. A tak jeho spoluhráči, kteří se mohli uvolnit do brejku a ošidit tak obranu, věděli, že RusselI je uprostřed, aby vykryl jejich chyby. A vykrýval je svou přítomností nad obroučkou koše blokoval střely, a zavedl tak novou éru obranného basketbalu.

V útoku se RusselI omezoval pouze na vypichování míče a krátké ostré kličky. Ale Auerbachovi to bylo jedno. On byl tím koučem, který se v roce 1957 při finálové sérii podílel na vítězství Bostonu nad Bobem Petittem a jeho St. Louis, další sezonu byl poražen opět až ve finále, kdy se díky vyrovnanosti obou soupeřů muselo hrát celkem šest zápasů. Na závěr přidal Auerbach neuvěřitelných osm po sobě následujících titulů šampionů NBA.

V těchto osmi sezonách dosáhli Celtics průměru 57,6 vítězství a vyhráli sedmkrát divizi. Celtics byli skvělí v základní části, v play-off pak pozvedávali svou hru na ještě vyšší úro­eň. A dokázali to s různými typy hráčů, které do týmu přivedl geniální kouč Auerbach. Cousy přišel v roce 1950, Sharman v roce 1951, Ramsey v roce 1954, Russell a Heinsohn v roce 1956, Sam Jones v roce 1957, K. C. Jones v roce 1958, Tom Sanders v roce 1960 a John Havlicek s Donem Nelsonem v roce 1962.

Od prosince 1956 byl nepřetržitou hvězdou Russell. "Byl největším pivotem, jaký kdy žil," říkal Auerbach "Obrana, jakou hraje, je fantastická. Má báječný cit pro načasování. Možná, že není nejlepším doskakujícím hráčem, ale pod košem je vynikající. Žádný pivot v historii basketbalu se tomuhle chlapíkovi nevyrovná. George Mikan? Toho by strčil do kapsy. Russell by přivedl Mikana k šílenství. Bill by ho vzal stranou, nechal by ho vypálit, a pak by střelu zblokoval."

Když Auerbach po finále v roce 1966 nadobro ukončil svou trenérskou kariéru, jmenoval Russella svým nástupcem, jenž se tak stal prvním černým koučem v historii NBA. Russell ještě v roli hrajícího trenéra sledoval tým Philadelphie Warriors, jak zvítězil v roce 1967. Poté však dokázal přivést již poněkud zestárlý tým Bostonu Celtics k dalším titulům, čímž uzavřel dekádu šedesátých let. Když tento velký muž odešel po sezoně 1968-69 do penze, bostonská dynastie se blížila ke konci.